McDonalds Cup

Za odměnu do Milána. Vítězové McDonald’s Cupu byli na San Siru

12/11/2019

Všechno začalo už před rokem. Tehdy se kluci ze základní školy Sluneční v Šumperku přihlásili do 22. ročníku McDonald’s Cupu a zahájili pouť za celkovým triumfem v červnovém republikovém finále. Za skvělé výkony si vysloužili zlaté medaile, nádherný pohár – a taky jednu speciální odměnu. Výlet na San Siro na zápas AC Milán – Lazio Řím.

V neděli si pěkně přispat a vstát až na oběd? Kdeže! Šumperští borci jsou už brzy ráno nastoupení na letišti v týmových kombinézách a vyhlížejí okřídlený stroj, který je má na vysněný výlet dopravit. Někteří letí úplně poprvé, třeba Lukáš, jediný z kluků, který neobléká klubový dres Šumperka.

„Trochu jsem se bál,“ přiznává talentovaný mladík Sigmy Olomouc. Je ale odvážný a nehne brvou, dokonce ani když letadlo postihuje menší turbulence. Dosedáme na letiště ve Frankfurtu, krátký přesun a šup do dalšího spoje – tentokrát už s cílovou destinací značka Milán.

„Čím víc se výlet blížil, tím víc bylo znát, že jsou někteří kluci hlavou tady v Itálii. Mluvili o tom hlavně posledních 14 dní, nejvíc se asi těší na stadion a zápas jako takový,“ říká trenér šumperských žáků Petr Strnad, pro nějž je zápas také velkou odměnou. V minulé sezóně totiž „na slepo“ vyrazil do Milána s rodinou na zápas s Juventusem. Marně. Lístky už nebylo možné koupit ani od překupníků.

Po příletu malým fotbalistům září očka a někteří z nich odměňují pilota drobným potleskem. Snad kvůli blížícímu se fotbalu, snad kvůli úslužné letušce, která kluky po celý let zásobovala sladkými nápoji a svačinkami. Energie se přece musí doplňovat…

Možná jí ale kluci nabrali příliš, před stadionem totiž mají o něco víc času, než bylo původně v plánu, a tak jej tráví obhlídkami obchůdků se suvenýry AC Milán. „Tréňo, můžeme tam k tomu na začátku stadionu?“ volají sborově. Lakonické pokynutí hlavou a malí fotbalisté se v deštivém počasí rozutečou po okolí.

Neuběhne ani čtvrt hodina a už mají všichni v rukách červenočerné trumpetky a pobíhajíc kolem San Sira do nich nepřestávají foukat.

Šumperk? Nejlepší na Moravě

Ryčné tóny trubek jsou možná slyšet až do kabin. Pakliže ano, pro fotbalisty Rossoneri na každý pád příjemné zpestření, protože na hřišti se jim letos vůbec nedaří. Zažívají jeden z nejhorších začátků ligové sezóny za dlouhé roky – a proti Laziu Řím jsou bráni jako outsideři. Přestože hrají doma.

Snad by se mohli od našich Šumperáků něco přiučit a nasát vítězného ducha – vždyť kluci ze ZŠ Sluneční prošli bez porážky celý McDonald’s Cup a samé výhry, bez výjimky, sbírají i v Moravskoslezské žákovské lize. Nejvyšší soutěži, kterou na této věkové úrovni mohou hrát.  Sigma, Baník, Zbrojovka? Kdepak. Tady vládne Šumperk.

„Je to skvělá parta,“ pochvaluje si Petr Strnad. „Nemají důvod zatím nikam odcházet, všechny kluby v okolí porážíme. Do dorostu zůstanou pospolu, pak se asi rozprchnou,“ myslí si úspěšný trenér žáků. Starší kategorie totiž hraje „pouze“ Divizi, a to je pro nejlepší z týmu málo. „Takový ročník se moc často neurodí,“ dodává Patrik Turek, jenž měl kluky na starosti ve škole v tělocviku.

Teď už ale oba dva vedou své svěřence do jiného boje a do jiné arény. Krok za krokem, schod za schodem jsou kluci blíž své odměně za výjimečné výkony v minulém ročníku McDonald’s Cupu. Když překonají poslední stupínek, otevírá se před nimi fascinující panorama. Ochozy San Sira působí zevnitř snad ještě impozantněji než zvenčí.

Atmosféra super, výkon pokulhává

Škoda jen slabší návštěvy. V hledišti je spolu s námi 40 tisíc diváků, což je rovná polovina toho, co se na Stadio Giussepe Meazza vejde. Odráží to výkony a výsledkovou formu AC Milán – kdysi nejlepší klub světa a vítěz Ligy mistrů se krčí ve spodní poloviny tabulky italské ligy, na což fanoušci dříve nebyli zvyklí. Nutno ale říct, že i tak je před zápasem v aréně pořádně živo.

Přestože domácí nejsou horším týmem, před vápnem soupeře ztrácí dech a Lazio naopak hrozí z každého náznaku šance. Tribuny bouří nadšením jen jednou, když se za pomoci tečujícího obránce prosazuje útočník AC Krzysztof Piątek. Jeho branka ale vychází vniveč, protože Římané skórují hned dvakrát a závěrečný hvizd bere milánským další kus nadějí. Tahle sezóna bude opět mizerná.

Ne tak nálada fotbalistů ze ZŠ Sluneční, kteří sice v utkání přáli AC Milán, ale tak trošku s neúspěchem počítali. Užili si hlavně zápas jako takový. „Budeme na to vzpomínat. Je super, že hráče, které vídáme v televizi, můžeme sledovat i naživo. I ta atmosféra – všechno vidíte před sebou,“ svěřuje se před odletem zpátky domů kapitán Tomáš. On sám se nejvíce těšil na záložníka Lazia Sergeje Milinković-Saviće, kterého považuje za vzor. „Znám ho z FIFY, hraju za něj v Ultimate módu,“ směje se.

Vzápětí ale bere do rukou madla obřího stolního fotbálku a se spoluhráči protáčí postavičky jako divý. Štěstí, že letadlo nabírá lehké zpoždění, hra totiž kluky pohlcuje a pokyny trenérů k přesunu jsou přehlušeny skandováním. „Dávej to!“ překřikují jeden druhého. „No to je jasný, že prohráváme, když jsi v útoku ty,“ vrací se z druhé strany stolu.

Přestože se kluci přesunuli z jednoho z největších stadionů Evropy na poněkud menší hřiště, nadšení jim to nebere. A to ani když vinou onoho zpožděného letu nestíháme v Mnichově doběhnout na druhý let a čekají nás několikahodinové prostoje. Co to znamená pro kluky? Spousta času na letišti a další zážitek a možnost dělat vylomeniny.

Nakonec je situace zachráněna, náhradní spoj nalezen a výprava se sáčkuje do sedadel. A má to další výhodu – kluci si užijí noční let.

Rozzářená očka teď nejsou plna hvězd fotbalových, nýbrž skutečných, a na závěr nás vítají světla neúnavného života v pražských ulicích. Krásný závěr krásné výpravy, na kterou snad hoši s velkým talentem a ještě větší budoucností dlouho nezapomenou.

Nejnovější aktuality



Kontakt

Napište nám